Ahoj všem modelářům ,klub je opět otevřený a jsem potěšen vaším zájmem o něj moc si toho vážím a budu se snažit vás zase celý rok motivovat a pracovat s váma na všem co vás bude bavit .
HLAVNĚ NA KOLEJIŠTI, jedno malé které je jen jako přípojné k velkému , se zkoušelo digitální ovládání a jsem rád že to p .Dědic tak dobře zvládl .
Letos co se týká velkého kolejiště tak by jsme chtěli alespoň udělat skryté nádraží a jeho zprovoznění .
Tak hurá do toho
Mladí modeláři ,srdečně rádi bychom Vás i rodiče pozvali na “čumendu” do našeho Klubu železničních modelářů a zároveň i zahájení prvního kroužku dne 23.9.2019 od 15.00 hod do 17:00hod v prostorách zdravotního střediska ve Hřebči. Budeme se těšit na vaši návštěvu . Srdečně Vás zve vedoucí klubu Karol Sanetrík /školník/ a kluboví kolegové p.Dědic a p. Udcuvský.
Celý rok leželo kolejiště Buková tak říkajíc “u ledu”. Nebyl čas – děti mezitím dokázaly hodně:
Kolejiště Buková patří mezi ty miniaturní – cca 1 x 1m (u nás nepatrně větší, jak dovolil dostupný materiál). Znázorňuje malou průjezdn ou stanici Bukovou, s pilou (nebo malou továrnou, to ještě nevíme) a skladištěm s vlastní odstavnou kolejí. Možná se vejde i remíza pro nocování lokomotiv – a samozřejmě zbude i místo na pár domků. Děti teď vyrábějí vagony – motoráky řada “Baafx”: ty krátké, co jezdily na trati do Kladna před Regionovami. Koneckonců Regionova je jen přestavěný Baafx. Lokomotivu – motorák (řadu M152) máme koupenou, takže až dodělají děti přípojné vozy, může na kolejišti jezdit souprava až o 3 vagonech. O výrobě vagónků bude asi samostatný článek, zvlášť když se povede nafotit někoho z mladých modelářů jako lakýrníka.
Buková je částečně postavená od minulého roku, ale výhybky, usazení kolejí a připojení napájení nás teprve čekají. Stejně tak (doufám) starší žáci pomohou s osazením elektroniky potřebné pro přestavování výhybek, zjišťování polohy vlaků a ovládání návěstidel. Na kolejiště postupně (a pečlivě, takže pomalu) usazujeme a pomocí vyřezaných šablon tvarujeme koleje podle tak, aby se dodržely poloměry a tvary oblouků a koleje byly položené bez “hrbolů” a rovně. Doufáme, že vozidla pak budou projíždět okruh hladce, bez zastavování a bez výpadků napájení.
Co bude na kolejišti Buková nové je digitální ovládání. Abychom se nezdržovali, bude se zpočátku řídit “červenou myší” známou ze “startovacích sad” vláčků v obchodě. Zároveň ale půjdou lokomotivy řídit aplikací na mobilním telefonu – výhbky zkusíme také řídit tabletem. Klasický ovládací pult možná časem také vznikne – podle náladay a pokud budou “k ruce” starší děti pro vyrábění a zapojování elektroniky. Ale s klasickými pulty bude mít společného málo: spousta drátů od tlačítek, ale místo aby vedly do kolejiště povedou … do mikroprocesoru.
Zlatý hřeb má být počítačové řízení. Už teď jsou jednotlivé úseky kolejiště oddělené a připravené na montáž snímačů proudu, takže obsluha (nebo počítač) bude “vědět”, na které koleji právě projíždí vlak. V nepřehledných místech budou zároveň infračervená reflexní opticná čidla, která pomohou počítači zastavit se soupravou přesně tak, aby nepřekážela dalšímu provozu. V určitých místech jsou připravené pozice pro zabudování dálkově ovládaných rozpojovačů, které od sebe umožní oddělit vagony. Počítač pak například může sám
provést “objetí soupravy”: odpojit lokomotivu od osobních vagónů, povyjet z nádraží, přehodit výhybky a přes vedlejší (manipulační) kolej přejet na druhou stranu soupavy a lokomotivu opět připojit. A může se jet opačným směrem. Pro automatické ježdění je zvlášť důležité, aby vlaky neplánovaně nezastavovaly a nepřerušovalo se jim napájení.
Později se děti se naučí vytvořit počítačový “model modelu” s tím, že jednotlivé prvky v počítači přiřadí skutečným (modelovým) výhybkám, úsekům kolejí, návěstidlům. S počítačem nebo řídící centrálou DR5000 (zakoupené díky obecní dotaci) se spojí dotykové telefony, které pak mohou sloužit jako řídící pult strojvedoucího, nebo hradláře. Protože počítač má k dispozici senzory, mohou se děti také seznámit a vyzkoušet si vytváření automatizovaných úkonů – například odvěšení lokomotivy a objetí soupravy, nebo rozřazování vagónů podle cílové stanice a nebo převáženého nákladu. Podobné techniky řízení s odezvou ze senzorů se používájí i v průmyslové automatizaci.
Děti si vyzkoušely postupně několik technik tvorby krajiny:
Máme také bateriovou “flokovačku” z elektrické plácačky na mouchy, takže děti mohly skutečně sít vzrostlou trávu. Na některých loukách dokonce rozkvetly červené květiny.
Dále jsme odlévali a barvili skály ze sádry.
Nebarví se temperami nebo vodovkami, jako ve škole, ale akrylovými barvam. Poté co základní nátěr zaschne je možné skály přetřít dalšími barvami, takže nejsou jednolitě šedé, ale ve skulinách černé – a ještě jim dáme světlounké plošky, na výstupky kam svítí slunce.
Ke správné trati ještě patří telegrafní sloupy – ty jsou už ve výrobě, ze špejlí, špendlíků, sirek a korálků. A samozřejmě barvičky.
Nakonec na některých “mini-modulech” vznikly i malé rybníčky – zkoušíme různé pryskyřice: zatím máme rybníky – bahňáky, možná se povede i nějaký ke koupání.
Model připravujeme k “ježdění”, pokud se nic velkého nepokazí, budeme jezdit motorákem M152 a posunovat červenou rosničkou T334.
Akce ve škole se koná ve dnech 6.-7.10.2018, od 9 do 15h. Více viz WWW stránky školy
Začínáme s tvořením. Děti dostaly na rozebrání staré bedýnky od ovoce z tenké překližky. Přetvoří se v “mini moduly” – velké dost na to, aby si vždy 2-3 děti mohly vytvořit dohromady svůj vlastní kousek modelového světa. Malé dost na to, aby se pohodlně vešly na stůl.
Příští týden si děti rozdělí několik šablon styčných čel tak, aby se dala spojením modulků k sobě časem vytvořit společná dlouhá trať na ježdění.
Dva nejstarší mezitím vyrobili závěs na pult, který se teď dá zavěsit na přední stranu kolejiště pro pohodlnější obsluhu. Jediná potíž s pultem je, že nemá zapojené “vnitřnosti”.